Hřebečsko.eStránky.cz

Zřejmě největším divem Hřebečska je samotný Hřebečovský hřbet, podle kterého dostal region kdysi své jméno. Úvodní část seriálu Sedm divů Hřebečska proto patří právě jemu.

Kostel Všech svatých ve Vyšehorkách na úpatí "Mohelničáku" se od svého vzniku ve 13. století příliš nezměnil, právem mu tedy  náleží místo mezi sedmi divy Hřebečska.

Moravskotřebovský zámek po desítkách let chátrání znovu září svou (převážně) renesanční krásou a je místem, kam lidé chodí rádi. Obdivovat přitom mohou ukázky jak počátku renesance na Moravě, tak její přeměnu v manýrismus. Nezařadit jej mezi hřebečské divy by bylo troufalé...

Svitavské náměstí Míru se může pyšnit jedním z nejdelších podloubí v Česku, jeho rekonstrukce v 90. letech byla oceněna jako nejzdařilejší oprava památkové zóny. Čtvrtým divem Hřebečska je tedy historické jádro Svitav.

Nový zámek u Lanškrouna alias Zámeček v současnosti mohl být vyhledávaným barokním skvostem. Místo toho málem zcela zanikl a dlouho strádal, ale nyní se opět "pere" o své místo na slunci.

Dva ze tří nejstarších železničních tunelů v České republice se nacházely na Hřebečsku. Dnes jimi již vlaky nejezdí, ale proč je nezmínit? Známým je pak silniční tunel na Hřebči, který občas motoristům zavaří.

Poldr v Žichlínku, vybudovaný po katastrofálních povodních v létě 1997, je největší suchou nádrží v České republice. V případě podobných povodní by měl ochránit severní část Hané včetně krajské Olomouce.